Jak z poměrně nevzhledného souboru nabitého informacemi dostanu finální obraz? Nečekejte ode mne výukovou lekci na používání konkrétního editovacího nástroje, či doporučení, které softwary používat. Mojí ambicí je předvést v praxi, jak postupně sleduji a zesiluji to, co jsem měl v úmyslu nafotit už předtím, než jsem zmáčknul spoušť. Pro úplnost nicméně uvádím, že své fotografie nejdříve upravím v Adobe Lightroom a dokončím ve Photoshopu. Pro plnou verzi článku včetně obrázků se podívejte na můj web.

Demonstrační snímek jsem nabíral v Českém ráji u jednoho z lesních rybníků, pátral jsem po záběru vodní hladiny a lesa, který jsem potřeboval do projektu Máchovské kontemplace. Chtěl jsem vytvořit pocit temného místa, kam proniká světlo jen sporadicky a vytváří v divákovi předtuchu hrozby. Z daného místa jsem si domů přinesl 150 záběrů. Kameru jsem měl v manuálním módu. Tento konkrétní záběr jsem snímal s clonou f/11, časem 0,5 s, ISO 100, vyvážení bílé nechal na automatu. Celý proces editace odehrávám v barevném prostředí ProPhoto RGB, teprve podle výstupu konvertuji buď na Adobe RGB (1998) pro tisky nebo sRGB pro web.

Po natažení souboru raw do Adobe Lightroom provedu úvodní úklid a přípravu před vlastní editací. Mezi tyto kroky patří načtení a korekce objektivu + korekce aberace, nastavení profilu.

Následně provedu vyčištění prachu a poté snímek mírně doostřím a zredukuji šum – jedná se o základní ostření, které za vás jinak dělá kamera, pokud fotíte do jpg, nicméně takto to máte více pod kontrolou. Já většinou dávám Sharpening 40 a Noise reduction 60. Nyní následují jednotlivé editační kroky v Lightroom. Obecně se snažím snímek příliš neznásilňovat, jednotlivé kroky ať v Lightroom nebo ve Photoshopu by neměly přesáhnout ca 20% z možného. Určitě neuděláte špatně, když si jednotlivé kroky prohlížíte ve 100% zvětšení.

Začnu základními úpravami tak, jak jsou odshora dolů uvedeny v nabídce Lightroom. Doladím si vyvážení bílé – v tomto kroku se občas vracím k úpravě aberace objektivu v manuálním módu. Nyní přikročíme k práci s histogramem. Histogram bývá na začátku úprav ICM fotografií relativně úzký, koncentrovaný do středu. Vytahuji si postupně nejsvětlejší a nejtmavší místa a připravuji si snímek pro práci s obrysy, clarity stahuji většinou do minusových hodnot. Celou dobu hlídám, aby mi na histogramu zbývala na obou koncích dostatečná rezerva.

Posledními úpravami v Lightroom je selektivní posílení některých oblastí snímku. Zde přichází na řadu kompoziční úvaha. Kam budu chtít soustředit divákovu pozornost, jak si mohu pomoci editací? Selekci provedu přes Lightroomové filtry.

Úpravy ve Photoshopu dělám zásadně vždy nedestruktivní přes světelné masky. Konstrukce masek není součástí tohoto příspěvku, pro zájemce dodávám, že používám plugin TK Actions – světelné masky Tonyho Kuypera (mimochodem, vřele doporučuji všem zájemcům o krajinářskou fotografii!).

a) Globální úpravy ve Photoshopu zahajuji finálním dočištěním snímku – finální korekci šumu provedu v pluginu Noiseware.N8sleduje selektivní vyvážení barev ve stínech, jasech a středních tónech – každou zvlášť tak, abych mohl s jednotlivými vrstvami manipulovat.

b) V dalším kroku přistoupíme k úsekovým, oblastním úpravám. Mezi typické úpravy jednotlivých oblastí snímku patří úpravy kontrastu, barevnosti, saturace, zatmavení či zesvětlení. Pro jednotlivé úpravy používám křivky, foto filtry, masky ostření (unsharp mask), které omezuji maskou jednotlivých vrstev.

c) Detailní úpravy připravím stejně jako úsekové, tedy popisem na samostatnou vrstvu. Finální kroky řeší zejména místní doostření detailů, místní barevné úpravy, vytažení drobných kontrastů. Jakmile mám místní úpravy dokončené, projdu celé workflow a s pomocí % omezím jednotlivé vrstvy. Teprve když jsem s celkovým výsledkem spokojen, zařadím na konci finální úpravy celého snímku, a to zejména drobné dotažení barevnosti a jasu. Přiznám barevnost v hlavních partiích snímku a naopak stáhnu saturaci a jas ve vinětaci. Tím je celá editace dokončená a snímek archivuji v tomto stavu, stále jako tiff soubor v režimu ProPhoto RGB, 16 bit.

V případě, že snímek následně finalizuji a vím, za jakým účelem, vytvořím nejdříve duplikát snímku bez vrstev, smažu všechny masky, konvertuji jej na cílový profil, provedu ořez a doostřím ve finální velikosti.

A to je k editaci snímku ICM vše. Nutně jsem v textu hodně věcí zjednodušil, nicméně shora popsané dává dobrou představu o post procesí kuchyni. A když budete mít zájem si to všechno vyzkoušet pod dohledem a s diskusí, rád vás uvítám na svých kurzech.

0 komentářů

Přidejte komentář

Chcete se zúčastnit diskuze?
Bez obav nám sdělte svůj názor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *