#04 ICM – Očima Hanse Christiana Andersena

    #04 ICM – Očima Hanse Christiana Andersena

    Druhý z oceněných projektů, který si vedl v mezinárodních soutěžích dokonce lépe, než Mácha. Projekt získal 2. místo v MIFA Moscow International Foto Awards 2017, v kategoriích “Book (Series Only)/ Fine Art”, “Fine Art – Abstract”, “Fine Art – Special Effects” a 3. místo v IPA Los Angeles, International Photography Awards 2017, v kategorii “Book(Self-published): Fine Art“.

    Cílem projektu bylo pochopit a následně vizuálně interpretovat Andersenův téměř mozaikovitý způsob vidění světa kolem nás. Andersen pocházel z velmi chudých poměrů, celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti. Zážitky z dětství, umocněné v dospělosti složitostí jeho povahy s příklonem k homosexualitě, významným způsobem ovlivnily ladění příběhů a dodaly atmosféře dějů na temnotě, hloubce prožitku a citlivosti ke složitým lidským situacím.

    Při četbě jeho povídek a pohádek zřetelně vnímáte jakoby roztržitý styl, který vzdáleně připomíná hudební improvizace scatterů. Jako byste v ruce obraceli diamant s tisíci odrazivých plošek. Andersen začne větu v jednom tématu a skončí v jiném, volně přeskakuje mezi přímou řečí a popisem a žene příběh dopředu, neustále vybízí k fantazijnímu představování si konkrétní scény:

    „Jablůňka, již děti zasadily, rok za rokem rostla, už byla tak veliká, že ji museli přesadit do sadu na čerstvý vzduch, tam padá rosa a hřeje sluníčko, a tak stromek zesílil, aby dokázal vzdorovat zimě, a po krutém zimním útisku, jakoby z radosti nad jarem, nasadil květy a na podzim už měl dvě jablíčka, jedno pro Molly a jedno pro Antona, mít jich míň, to by rozhodně nešlo.“

    Je fascinující, jak jeho příběhy oscilují mezi pohádkovým příběhem pro děti, temným dramatem pro dospělé a lehkou féerií zahradní komedie. Mým záměrem nebylo vytvořit ilustrace k Andersenovým příběhům, přestože následně je lze takto identifikovat. Koneckonců pro popisy k jednotlivým obrazům jsem si úryvky z jeho díla vypůjčil i pro lepší orientaci diváka. Při práci na projektu jsem se snažil obout si Andersenovské boty a při snímání a následném post procesu interpretovat zvolenou scénu ve „scatting“ stylu tohoto velkého spisovatele. Co je ukryté, co je zjevné, co je dobré a co je špatné – vše v jednom víru…. Vypadá to jako pevná zem, ale vítr přichází … Přežijeme? Co bude dál?

    Jednotlivé záběry byly foceny v Luhačovicích, Štramberku, Štiříně, Kodani, Odense, Helsingoru, Bisserupu. Zčásti jsem hledal emoci z vybraných Andersenových příběhů ukrytou v krajině, zčásti šel po stopách adres, na nichž Andersen delší dobu pobýval a mohly na něho mít vliv. Velký dojem na mne udělal přístav Nyhavn v Kodani, kde Andersen posupně žil na třech různých adresách. Technicky jsem stejně jako při Máchovských kontemplacích používal metody ICM & ME, mnohdy i kombinace záběrů z různých míst – v tomto aspektu lze oproti Máchovi vidět posun. Při post procesu byl pak důraz dán na posílení „scatting“ dojmu – zvýraznění dynamiky ve vybraném barevném spektru či kontrastech.

    Základ projektu vznikl mezi 28.12.2016 – 30.4.2017. Kolekce získala 2.místo v MIFA – Moscow International Photo Awards 2017, v kategoriích “ Book (Series Only)-Fine Art”, „Fine Art-Abstract“, „Fine Art-Special Effects“ a 3.místo v IPA – Los Angeles, International Photography Awards 2017, v kategoriích “Book(Self-published): Fine Art“).

    Projekt bude poprvé vystaven 21.12.2017–14.1.2018 v Galerii kritiků v Praze.

    Kompletní projekt můžete vidět na mých stránkách v části Contemplations.

    Vladimír Kysela | 01.11.2017

    #03 ICM – Máchovské kontemplace

    #03 ICM – Máchovské kontemplace

    První z oceněných projektů, kterým jsem si potvrdil správnost mé cesty. Projekt získal 3.místo v Prix de la Photographie Paris (“Book Proposal (Series Only)/ Fine Art”), byl oceněn v IPA, International Photography Awards, (“Fine Art: Landscapes“, “Nature: Landscapes”, Digitally Enhanced”), ukázka z Máchovských kontemplací byla otištěna v knize ˇ”Visions IX9” od 1X Innovations AB (ISBN 978–91–979184–6–6) – výroční přehled nejúspěšnějších fotografií kurátorského serveru 1X.com, ukázky byly otištěny v uznávaném britském internetovém magazínu On Landscape.

    Projekt vychází z básně Máj, napsané básníkem Karlem Hynkem Máchou. Vrcholné dílo českého romantismu je více méně věrným přepisem skutečné události. Zasazené poněkud jinak, než je tomu ve skutečnosti, přesto však do reálně existující krajiny. Příběh v ní obsažený se odehrál v sedmdesátých letech 18.století, tedy 60 let předtím, než jej Mácha ve své básni zpracoval. Loupežníkem byl Hynek Schiffner. Středem krajinného obrazu se stalo dokské jezero se světelnou a barevnou atmosférou červencového a srpnového léta.

    Mým cílem bylo zachytit emoci obsaženou v básni a poprvé si v uceleném celku vyzkoušet pro mne do té doby nový způsob snímání krajiny. Jednotlivé záběry byly foceny v máchovské krajině kolem Máchova jezera, u Zahrádek na Českolipsku a v Českém ráji. Toulal jsem se blízkou krajinou a hledal rezonanci k veršům básně – nikoliv doslovnou, ale emoční. Technicky jsem používal metody ICM & ME, s cílem dosáhnout romantického rozostření a zároveň do nich vložit ostré tvary, hrany, náznaky přicházející a zraňující bouře.

    Mácha ve svém díle vytvořil mistrovský popis scén, které zaujmou nejen svojí barvitostí a přírodním detailem, ale rovněž emočním nábojem. Ten v konečném důsledku probouzí fantazii a vede k objevování této na první pohled ukryté krajiny. Krajiny, která je plná vodních ploch, ukrytých skal, slunce, měsíce, barev, překypující lásky a žalu.

    Základ projektu vznikl mezi 27.3.-18.5.2016. Následně jsem k němu přičlenil i záběry z Novomlýnské vodní nádrže, které vznikly ve stejnou dobu a byly tematicky do tohoto projektu cíleny.

    Kolekce získala 3.místo v Prix de la Photographie Paris, 2016, v kategorii “Book Proposal (Series Only)/ Fine Art”), byla oceněna porotou v Los Angeles (2016 – IPA, International Photography Awards) a v Lucemburku (2016 – Luxembourg Art Prize). Projekt “Máchovské kontemplace” byl publikován rovněž na internetových stránkách prestižního britského časopisu On Landscape a ukázka vyšla knižně ve výroční publikaci “Vision 2016” kurátorského serveru 1X.com.

    Projekt byl poprvé vystaven 6.-20.1.2017 v Galerii kritiků v Praze.

    Kompletní projekt můžete vidět na mých stránkách v části Contemplations.

    Vladimír Kysela | 01.11.2017

    #02 ICM – post proces, úprava RAW souboru a dokončení ve Photoshopu

    #02 ICM – post proces, úprava RAW souboru a dokončení ve Photoshopu

    Jak z poměrně nevzhledného souboru nabitého informacemi dostanu finální obraz? Nečekejte ode mne výukovou lekci na používání konkrétního editovacího nástroje, či doporučení, které softwary používat. Mojí ambicí je předvést v praxi, jak postupně sleduji a zesiluji to, co jsem měl v úmyslu nafotit už předtím, než jsem zmáčknul spoušť. Pro úplnost nicméně uvádím, že své fotografie nejdříve upravím v Adobe Lightroom a dokončím ve Photoshopu. Pro plnou verzi článku včetně obrázků se podívejte na můj web.

    Demonstrační snímek jsem nabíral v Českém ráji u jednoho z lesních rybníků, pátral jsem po záběru vodní hladiny a lesa, který jsem potřeboval do projektu Máchovské kontemplace. Chtěl jsem vytvořit pocit temného místa, kam proniká světlo jen sporadicky a vytváří v divákovi předtuchu hrozby. Z daného místa jsem si domů přinesl 150 záběrů. Kameru jsem měl v manuálním módu. Tento konkrétní záběr jsem snímal s clonou f/11, časem 0,5 s, ISO 100, vyvážení bílé nechal na automatu. Celý proces editace odehrávám v barevném prostředí ProPhoto RGB, teprve podle výstupu konvertuji buď na Adobe RGB (1998) pro tisky nebo sRGB pro web.

    Po natažení souboru raw do Adobe Lightroom provedu úvodní úklid a přípravu před vlastní editací. Mezi tyto kroky patří načtení a korekce objektivu + korekce aberace, nastavení profilu.

    Následně provedu vyčištění prachu a poté snímek mírně doostřím a zredukuji šum – jedná se o základní ostření, které za vás jinak dělá kamera, pokud fotíte do jpg, nicméně takto to máte více pod kontrolou. Já většinou dávám Sharpening 40 a Noise reduction 60. Nyní následují jednotlivé editační kroky v Lightroom. Obecně se snažím snímek příliš neznásilňovat, jednotlivé kroky ať v Lightroom nebo ve Photoshopu by neměly přesáhnout ca 20% z možného. Určitě neuděláte špatně, když si jednotlivé kroky prohlížíte ve 100% zvětšení.

    Začnu základními úpravami tak, jak jsou odshora dolů uvedeny v nabídce Lightroom. Doladím si vyvážení bílé – v tomto kroku se občas vracím k úpravě aberace objektivu v manuálním módu. Nyní přikročíme k práci s histogramem. Histogram bývá na začátku úprav ICM fotografií relativně úzký, koncentrovaný do středu. Vytahuji si postupně nejsvětlejší a nejtmavší místa a připravuji si snímek pro práci s obrysy, clarity stahuji většinou do minusových hodnot. Celou dobu hlídám, aby mi na histogramu zbývala na obou koncích dostatečná rezerva. 

    Posledními úpravami v Lightroom je selektivní posílení některých oblastí snímku. Zde přichází na řadu kompoziční úvaha. Kam budu chtít soustředit divákovu pozornost, jak si mohu pomoci editací? Selekci provedu přes Lightroomové filtry.

    Úpravy ve Photoshopu dělám zásadně vždy nedestruktivní přes světelné masky. Konstrukce masek není součástí tohoto příspěvku, pro zájemce dodávám, že používám plugin TK Actions – světelné masky Tonyho Kuypera (mimochodem, vřele doporučuji všem zájemcům o krajinářskou fotografii!). 

      a) Globální úpravy ve Photoshopu zahajuji finálním dočištěním snímku – finální korekci šumu provedu v pluginu Noiseware.N8sleduje selektivní vyvážení barev ve stínech, jasech a středních tónech – každou zvlášť tak, abych mohl s jednotlivými vrstvami manipulovat.

      b) V dalším kroku přistoupíme k úsekovým, oblastním úpravám. Mezi typické úpravy jednotlivých oblastí snímku patří úpravy kontrastu, barevnosti, saturace, zatmavení či zesvětlení. Pro jednotlivé úpravy používám křivky, foto filtry, masky ostření (unsharp mask), které omezuji maskou jednotlivých vrstev. 

      c) Detailní úpravy připravím stejně jako úsekové, tedy popisem na samostatnou vrstvu. Finální kroky řeší zejména místní doostření detailů, místní barevné úpravy, vytažení drobných kontrastů. Jakmile mám místní úpravy dokončené, projdu celé workflow a s pomocí % omezím jednotlivé vrstvy. Teprve když jsem s celkovým výsledkem spokojen, zařadím na konci finální úpravy celého snímku, a to zejména drobné dotažení barevnosti a jasu. Přiznám barevnost v hlavních partiích snímku a naopak stáhnu saturaci a jas ve vinětaci. Tím je celá editace dokončená a snímek archivuji v tomto stavu, stále jako tiff soubor v režimu ProPhoto RGB, 16 bit.

    V případě, že snímek následně finalizuji a vím, za jakým účelem, vytvořím nejdříve duplikát snímku bez vrstev, smažu všechny masky, konvertuji jej na cílový profil, provedu ořez a doostřím ve finální velikosti.

    A to je k editaci snímku ICM vše. Nutně jsem v textu hodně věcí zjednodušil, nicméně shora popsané dává dobrou představu o post procesí kuchyni. A když budete mít zájem si to všechno vyzkoušet pod dohledem a s diskusí, rád vás uvítám na svých kurzech.

    Vladimír Kysela | 01.11.2017

    #01 ICM – metodika snímání záběru při úmyslném pohybu kamerou

    #01 ICM – metodika snímání záběru při úmyslném pohybu kamerou

    ICM – Intentional Camera Movement. Jak již ze samotného názvu vyplývá, jedná se o vědomý (nikoliv nahodilý!) pohyb kamery při otevřené závěrce. Pojďme si tedy k té vlastní gymnastice s kamerou něco říci. Mimochodem, když už jsme u gymnastiky s aparátem, je známo, že Henri Cartier-Bresson při své street fotografii mezi lidmi jakoby tančil – natolik se snažil splynout s dynamikou davu, naladit se a vklouznou do probíhajícího děje, že to mohlo nezaujatému pozorovateli jako tanec připadat. A něco z toho platí i pro ICM.

    Plnou verzi článku včetně obrazových ukázek najdete na mém webu.

    Než se pustím do vysvětlování metodiky ICM, dovolte mi malou odbočku.

    Setkávám se s tím, že mnoho fotografů při diskusi o své práci říká, že netráví na počítači mnoho času: “… dám tomu maximálně 3–5 minut, radši fotím…”, jako by to bylo něco ponižujícího. S tím lze jistě polemizovat. Každý fotograf rád fotí, o tom žádná. Každý fotograf se ale také rád pochlubí výsledkem své práce. Práce fotografa začíná focením a končí prezentací – známým, příbuzným, na webu, tiskem, na televizní obrazovce, na výstavě. Dřív to bylo jednoduché, na konci byl pouze tisk fotografie, případně diák a řešila se forma paspartizace nebo se fotka přilepila do alba. Nyní je variant k dispozici více. Aby byla kvalita práce konsistentní, musí dnes fotograf řešit více úloh, například kalibraci kamery, kalibraci monitoru, kalibraci tisku či přípravu na tisk. Musíme rozumět více věcem. Černá komora analogové doby byla obdobou dnešní práce ve Photoshopu v době digitální. John Paul Caponigro vzpomíná, jak jeho otec vyvolával fotografie s Ansel Adamsem v černé komoře, jaký to byl čarodějný tanec nad zónami, s přistiňováním a natahováním času na zvětšováku. Proč bych tedy neměl trávit kvalitní čas ve Photoshopu, abych dostal ze svých záběrů maximum?

    Jaký je rozdíl mezi analogovou a digitální dobou? Zjednodušeně řečeno v množství záběrů. Poměr cena-výkon se změnil na poměr čas-výkon. Dnes prostě můžete nasekat mraky záběrů a neřešíte cenu negativu. Je to lepší nebo horší? To je určitě na jinou úvahu, nicméně to zmiňuji proto, že ICM je založeno na spooooustě záběrů. Připravte se na to, že si z jednoho odpoledne přinesete stovky záběrů a využitelné budou třeba dva tři. Ale o to tu jde – principem ICM je experiment, chuť vyzkoušet nové věci! A nemusíte při tom dvakrát počítat peníze. Čeká vás jiná výzva – jak tu masu materiálu efektivně zpracovat. A k tomu prostě dobré základy práce s počítačem potřebujete.

    Abyste svůj čas vynaložili efektivně, je nicméně možné i při metodě ICM volit pohyb kamery s rozmyslem a účelně a tím se přiblížit kýženému vstupnímu materiálu pro další zpracování s větší pravděpodobností. Řekněme si také hned na úvod, že při ICM focení platí úplně stejné zásady jako při klasické fotografii. Záleží na světle, záleží na kompozici. Zcela jistě budete mít větší úspěch se záběry focenými ráno a večer. Rovněž kompoziční pravidla neopijete rohlíkem. Logicky záleží i na správné volbě clony a času závěrky. Při ICM se dostáváme do delších časů, často si pomáháme šedými filtry, překvapivě však nejde o dramaticky dlouhé časy. Já osobně se pohybuji v rozmezí od 0,4s do 2–3s a nejlepší výsledky mám v rozmezí 0,5–1,0 s. 

    ICM – Intentional Camera Movement. Jak již ze samotného názvu vyplývá, jedná se o vědomý (nikoliv nahodilý!) pohyb kamery při otevřené závěrce. Pojďme si tedy k té vlastní gymnastice s kamerou něco říci. Mimochodem, když už jsme u gymnastiky s aparátem, je známo, že Henri Cartier-Bresson při své street fotografii mezi lidmi jakoby tančil – natolik se snažil splynout s dynamikou davu, naladit se a vklouznou do probíhajícího děje, že to mohlo nezaujatému pozorovateli jako tanec připadat. A něco z toho platí i pro ICM.

    1) Statický pohyb – zachycuji pohyb, který se odehrává přede mnou. Kamera stojí, například na stativu, objekt se pohybuje – typické je snímání vodního proudu, pohyb trávy, pohyb větví stromů. Při této úloze řešíme zejména to, aby na konci místo vodního proudu nebyla na fotografii bílá mlha, aby si tráva či stromy uchovaly zřetelné kontury, podporující pocit dynamiky. Zde se nejedná přímo o ICM metodu, takto fotíme vodu od nepaměti, ale pro úplnost ji zařazuji, protože výsledek má na diváka podobný efekt, navíc lze takovýto snímek s úspěchem kombinovat s dalšími expozicemi. Časy expozice se typicky pohybují v rozmezí 0,4–1,5 s. V poslední době se používá i pro street fotografii, kdy fotograf rozmazává pohyb chodců.

    2) Virtuální pohyb – pohyb vytvářím já, snímaný objekt se ve skutečnosti (příliš) nepohybuje. Toto je klasika ICM – pohyb kamerou, který může mít následující charakteristiky:

    • Třas /rozostření - Používám v případě, pokud mi jde o vytvoření ploch, grafiku a nemám ambici na získání detailu. Cílem je mnohdy pouze dobré pozadí pro kombinované snímky. Časy expozice se budou nacházet v rozpětí 1–3 s.
    • Horizontální a vertikální švenk - Směr pohybu volíme podle převládajících linií, které fotíme. Stromy vertikálně, horizont horizontálně. Podstatná je plynulost a rychlost pohybu, časy jsou mnohem kratší, do 0,4 s. Pokud máte k dispozici stativ, švenkujte ze stativu, budete překvapeni čistotou linií.
    • Zoom - Můžete zkusit obojí, přiblížení i oddálení, i zde jde zejména o plynulost pohybu a rychlost do 0,5 s
    • Rotace kamery - Zajímavá alternativa, kdy nad foceným objektem otáčím kameru v ose objektivu, expoziční čas do 0,5 s
    • Kombinace pohybů - Nejčastější varianta. Kombinuji různé pohyby podle cílové kompozice. Protože skládáte více pohybů, je vhodné začít s delšími časy, většinou kolem 1–2 s, takže je třeba pomoci si šedými filtry, jakmile však získáte potřebný grif, vrátíte se opět do standardu kolem 1s. Používám ND4 a ND6.

    3) Dynamický pohyb – kamera i objekt se pohybují. Podobně jako u statického pohybu (snímání vody ze stativu) se zde nachází jedna z metod, která se používá již dlouho – panning

    • Panning - Sledování a fixace vybraného objektu v pohybu, typická disciplína sportovní fotografie. Expoziční časy jsou různé, typicky od 1/40 až po 1/4. Při ICM však sledujete pohyb nejen sportovní. Může jít o proud vody Safírového potoka na Jizerce, o přílivové vlny moře, o údery kladiva na Helfštýně při workshopu kovářů, atd… Zde jsou expoziční časy opět 0,5–1,0 s.
    • Plynulý vs přerušovaný pohyb (mezilehlá fixace) - Toto je vyšší dívčí ICM, to je ta pravá gymnastika a čarování. Časy se mohou pohybovat kolem 2s. Právě v této poslední disciplíně je to hodně podvědomý proces, ze kterého si přinesete stovky záběrů a následně stovky záběrů vymažete. Varuji dopředu – nemažte ve fotoparátu, ale až doma u počítače!! Nikdy nevíte, co objevíte.

    Tato poslední metoda mě fascinuje nejvíc. A zde si také následně nejvíce musíme pomoci post procesem. K tomu však až příště, spolu s jednoduchým popisem kompozičních pravidel. Výše uvedený přehled je logicky zjednodušen, v reálu je to mnohem pestřejší – a zajímavější.

    A když budete mít zájem si to všechno vyzkoušet pod dohledem a s diskusí, rád vás uvítám na svých kurzech.

    Vladimír Kysela | 01.11.2017

    PODZIMNÍ PŘECHOD KRKONOŠ, aneb focení a povídání.

    Přijďte si zafotit a popovídat – o fotkách, o životě, o Krkonoších!!

    Rozhodl jsem se, že si udělám radost. Že prostě jen tak půjdu českou krajinou a budu se potkávat a povídat si s lidmi se stejnou úchylkou či zálibou  – focením v krajině. Co nás k tomu vlastně žene, na co těmi fotkami odpovídáme, sobě, ostatním… A začnu Krkonošemi. Proč Krkonošemi? Protože jsou u nás nejvyšší, mají v sobě ukryté tajemství, hrozbu a krásu.

    Tady je finální itinerář, rozdělený do dvou fází. Budu moc rád, když se připojíte, třeba jen na chvíli.  Přechod přes Krkonoše je také jednou z akcí našeho fotoklubu a já pevně věřím, že budou přibývat další!

    Tak dejte vědět, pokud máte zájem se potkat – kdy a kde!!

    1. fáze podzimního přechodu Krkonoš: 8.-12.10.2017
    Přespávám v Trutnově z NE (8.10.) na PO a ráno busem směr Žacléř…
    1.etapa, 9.10., 7:00 – Stachelberg, Rýchorský prales, Chata Medika (nocleh)
    2.etapa, 10.10., 7:00 – Chata Medika, Pomezní hřeben, Pivovar Trautenberk na Pomezkách (nocleh)
    3.etapa, 11.10., 7:00 – Pivovar Trautenberk, Svorová hora, kolem Sněžky, Luční bouda (nocleh)
    12.10. po ranním focení kolem Sněžky sjíždím lanovkou do Pece a vracím se do Liberce.

    2. fáze podzimního přechodu Krkonoš: 17.-20.10.2017
    4.etapa, 17.10., 15:00 – dopoledne přejezd z Liberce do Špindlu, stan rozbiju v Boudě Bílé Labe + odpolední focení v Čertově dole
    5.etapa, 18.10., 7:00 – Bílé Labe, Dlouhý a Plotnový vodopád, Špindlerovka, Moravská Bouda (nocleh)
    6.etapa, 19.10., 7:00 – Moravská Bouda, Sněžné jámy, pramen Labe, Vosecká bouda (nocleh)
    7.etapa, 20.10., 7:00 – Vosecká bouda, Izerskie Pielgrzymy, Jakuszyce vlaková zastávka
    20.10. se vracím vlakem z Jakuszyce do Liberce, abych se stihnul přebalit a 21.10. dorazit do Národního domu na Vinohradech, kde se koná 5. VELETRH A FESTIVAL SOUČASNÉ FOTOGRAFIE.

    Sledujte můj blog z cesty, ukázky budou i na Instagramu.

    zobrazení 60 | komentařů 0
    Vladimír Kysela | 05.10.2017 | více »

    Projekty ICM & ME aneb rozvoj osobního stylu

    Projekty ICM & ME aneb rozvoj osobního stylu

    Toto je úvodní článek krátké série článků. Dozvíte se něco o volbě témat pro projekty, vybudování scénáře a jejich rozpracování. Představím vám své projekty “Máchovské kontemplace” a “Očima Hanse Christiana Andersena”, které získaly mezinárodní ocenění.

    Roky jsem se snažil zvládnout a zdokonalit svoji krajinářskou fotografii. Jako asi každý zapálený fotograf krajinář jsem absolvoval mnoho kurzů, fyzicky či virtuálně, četl stohy literatury, zdokonaloval post proces. A pořád jsem nebyl spokojen, nějak mi nestačilo být dokonalý technicky (i když k tomu mám určitě pořád ještě daleko). Až jsem jednoho dne zakopnul o Chrise Friela, fotografa a grafika. Vzpomněl jsem si na svá dětská léta, kdy jsem chodil do Lidušky na malbu a začal jsem znovu, tentokrát s ICM. Přišly další stovky hodin v terénu a u počítače a najednou se dostavilo i to, co jsem s klasickou fotografií nikdy nezažil – zabodoval jsem v mezinárodních soutěžích, narazil jsem na svůj svatý grál. Nedávno mi jedna kolegyně, které si velmi vážím, nad mými fotografiemi řekla, že člověk musí dozrát a že se mi to asi konečně stalo. Bylo nám oběma jasné, že nemluví o kompozici a postprocesu, nehodnotila to, co vidí, jako fotografii, ale jako příběh, který ji oslovil.

    Ptal jsem se potom sám sebe, co se mi to vlastně po tolika letech s fotografií stalo, ale nepřišel jsem na nic moudřejšího, než že jsem prostě nechal moje ruce a srdce dělat jejich práci a nemotal se do toho hlavou. Steve Simon říká, že každý fotograf musí mít “nasbíráno a uloženo” a pak to prostě nechat naskočit a zafungovat. A čím víc prožitků, vzorců a zdrojů mám, tím to jde lépe a invenčněji.

    V mém případě se sešla moje záliba a obdiv k impresionistům s technikami ICM (intentional camera movement) a ME (multi exposure). Rozhodl jsem se proto, že tyto postupy budu dále zkoumat a podělím se o ně s vámi. Budu vám postupně představovat nástroje a příklady nejen moje, ale i dalších fotografů, kterých si vážím. Řeč postupně přijde na metodiku snímání záběru (statický pohyb, virtuální pohyb, zoom a rotace kamery, dynamický pohyb, ostření a expozice), kompoziční volbu (druhy kompozice, aplikace kompozice do blendování fotografií) i postproces. Ukážu vám, jak kombinovat klasickou fotografii s ICM a ME.

    Dozvíte se něco o volbě témat pro projekty, vybudování scénáře a jejich rozpracování. Představím vám své projekty “Máchovské kontemplace” a “Očima Hanse Christiana Andersena”, které získaly mezinárodní ocenění a pozvu vás na chystané výstavy či přednášky.

    A když budete mít zájem si to všechno vyzkoušet pod dohledem a s diskusí, rád vás uvítám na svých kurzech.

    Vladimír Kysela | 01.11.2017

    MÁCHOVSKÉ KONTEMPLACE - pozvánka na výstavu

    MÁCHOVSKÉ KONTEMPLACE - pozvánka na výstavu

    Přátelé a kamarádi,


    Dovolte mi, abych Vás v nastávajícím předvánočním shonu co nejsrdečněji a v předstihu pozval na svoji první autorskou výstavu, nazvanou „Máchovské kontemplace“.


    Výstava se bude konat v Paláci Adria, Galerie kritiků, Jungmannova 31, Praha 1 a bude přístupná do 20.1.2017.

    Kolekce získala 3.místo v Prix de la Photographie Paris 2016, v kategorii “Book Proposal (Series Only)/ Fine Art”), byla oceněna porotou v Los Angeles (2016 - IPA, International Photography Awards) a v Lucemburku (2016 – Luxembourg Art Prize).

    Projekt “Máchovské kontemplace”, který byl v tomto roce rovněž publikován na internetových stránkách prestižního britského časopisu On Landscape a ukázka vyšla knižně ve výroční publikaci “Vision 2016” kurátorského serveru 1X.com, jsem věnoval téměř rok času.

    Katalog výstavy můžete nakliknout zde.


    Přijďte si užít klidný a pozitivní začátek nového roku 2017!

    Vláďa

    Our Fake Watches have the same look as original watches and our Rado Replica feature high quality movements. Now the latest trend is to go for fashionable Rolex Replica because they are with low price and have the same look color and style as designer authentic Richard Mille Replica.If you want your watch to be as much a piece of art as it is a piece of jewelry or a functional object, a Luxury Noble must de watches watch is an ideal choice!All top-notch fake cartier must de Omega Replica from our various websites are extremely authentic and guaranteed brand new.
    zobrazení 752 | komentařů 0
    Vladimír Kysela | 11.12.2016 | více »

    KOMPOZICE versus OSOBITÝ STYL ve fotografii #01

    KOMPOZICE versus OSOBITÝ STYL ve fotografii  #01

    Jakoby těch diskusí o kompozici nebylo dost. Nedávno jsem to zase koupil… Prosím tě, jdi s kompozicí k šípku, to je furt keců. Prostě třetiny, nějaká ta vodicí linie, subjekty v předním, středním a zadním plánu, no a co??? Z toho už jsem vyrost´…  Jak se člověk vlastně učí a jak je schopen nabité vědomosti používat?

    Více v sérii článků, tento je úvodní , další včetně ukázek budou následovat.

    There is an elegance and sharpness to it that is captivating.It is our great honor to offer a a series of Trusty Time for you. Our friendly staff will be happy to assist you with anything you need. Good-quality replicas are thus, an analogy of admirable workmanship, in agreement of amazing account and design. It is a good way to satisfy the dream of luxury watches by purchasing a high grade replica watch.You may be sporting a very fine Swiss Replica Watches. And since the quality is so authentic it is bound to stay with you for ever.Their design consistency of Rolex Daytona Replica has created a distinctive look. In the last, richard mille replica is work of art and classic design. It's also a great investment if you have the available cash, as you won't have to worry about the Omega Replica UK losing value.
    zobrazení 1628 | komentařů 2
    Vladimír Kysela | 04.05.2016 | více »

    Napsali o nás.

     Stáhněte si  http://www.focusmagazine.cz/3-vydani-focusmagazine

    zobrazení 2963
    Zbyněk Cincibus | 24.09.2012 | více »

    USB - Uchylácká Sekce Balvan

    Pokud se začneme zabývat myšlenkou co je to Uchylácká Sekce Balvan (dále jen USB), musíme přemýšlet o tom co je to za společenství lidí, ten jablonecký Fotoklub Balvan, jehož je USB nedílnou součástí. Fotoklub Balvan vznikl přibližně na podzim roku 2009 v Jablonci nad Nisou. Přiznejme ale fakt, že několik jeho členů se už dříve scházelo po restauracích a o fotografiích vedli dlouhé, divoké a plodné debaty. Na tyto "Matky a Otce zakladatele" se nabalili další nadšení fotoamatéři a toto nabalování vyústilo v založení regulérního Fotoklubu Balvan v podobě jak ho známe dnes.

    zobrazení 8732 | komentařů 12
    Jan Strakoš | 05.12.2010 | více »

    Oteplující polarizační filtr

    Oteplující polarizační filtr

    Dlouho jsem váhal pořídit sii polarizačí filtr Mooses CPL o kterém není na internetu příliš napsáno. Blíží se podzim, kdy je příroda fotogeničtější a barevnější. Protože je jeho cena poněkud nízká, obával jsem se malého efektu modré barvy nebe, zvýraznění mraků a teplých barev.

    zobrazení 3222
    Jan Strakoš | 11.10.2010 | více »
    © 2016 Fotoklub Balvan   |   Odkazy